Intovert a extrovert a jejich charakteristika
Lekce III.
O introvertech a extrovertech koluje mnoho mýtů. Mnoho lidí nechápe, že to nezávisí jen na míře komunikativnosti nebo společenském úspěchu. Klíčové je, odkud čerpáme energii a kam ji vkládáme. Introverti získávají energii z vnitřního světa, zatímco extroverti ji nacházejí ve vzájemné interakci s ostatními. Nechme se vést těmito myšlenkami.
Introverti jsou nejvíce spokojeni, když mají dostatek času sami pro sebe. Necítí potřebu být neustále ve společnosti ostatních lidí. Jsou produktivnější, když mohou pracovat soustředěně a nerušeně na jednom úkolu.
Před započetím práce přemýšlejí, než se pustí do rozpravy s desítkami lidí. Své myšlenky si nejprve pro sebe dlouze a tiše srovnávají.
I ve svém volném čase si introverti více cení soukromí a mají jen několik blízkých přátel namísto rozsáhlého seznamu známých. Dobíjejí energii z nitra a svého vlastního vnitřního světa. Pro ostatní jsou stabilizující silou, jako prázdný a významný strom.
Proč extroverti nemohou být sami a introverti si rádi odpočinou
Naopak extroverti neradi zůstávají sami. Potřebují lidi, interakci a vnější podněty. Svou energii čerpají z ostatních a zase ji zpět dávají. Rádi hovoří a přijímají nové úkoly s vášní. Vyžívají se ve společnosti, sdílení a především ve vyjádření sebe samých. Nevadí jim pracovat v rušném prostředí nebo být neustále v pohybu. I ve svém volném čase si především přejí být v blízkosti druhých lidí, navazovat nové kontakty, inspiraci a rozšiřování svých zájmů.
Pro ostatní jsou extroverti akčními hrdiny, vždy připravenými na nová dobrodružství. Abychom zjistili, kterému typu inklinujeme, můžeme si položit několik kontrolních otázek.
- Například, láká nás nebo děsí myšlenka práce v otevřeném prostoru?
- Když jdeme cvičit, volíme raději běžecké boty a sluchátka nebo basketbal či jiný týmový sport?
- A co dovolená – raději se vydáme s nejbližší rodinou na klidné místo, nebo se chceme vydat na poznávání světa?
Protože sklony k introverzi nebo extroverzi jsou vrozené, můžeme se vrátit do dětství a vzpomenout si, zda jsme byli ti, které rodiče museli strkat mezi děti, nebo jsme byli králi a královnami pískovišť. Ale bez ohledu na to, zda se přikláníme k introverzi nebo extroverzi, věřte, že jsme stejně dobří a nepodléhejte obecným stereotypům a předsudkům.
Překonání předsudků: Proč introvertní povaha nepřekáží v navazování vztahů
Často se o introvertech tvrdí, že jsou jako pavouci zalezlí v koutě, kteří se moc nevyjadřují, což vzbuzuje zájem a působí záhadně. Bohužel se slovo “introvert” často zneužívá jako výmluva. Ne, ještě nemá přítele, protože je introvert. Ona nikdy nebude manažerkou, protože je příliš introvertní.
Buďte prosím opatrní a nedělejte si z toho zjednodušující závěry.
Introvertní povaha v žádném případě neznamená, že neumíme navazovat kontakty nebo že nejsme vhodní pro manažerské pozice. Naopak, mohu tvrdit, že je to spíše naopak.
Problém spočívá v tom, že pokud něco není zřejmé a čitelné na první pohled, často to zavrhujeme nebo odsuzujeme. Stejná situace platí i pro extroverty. Názor, že jsou to navždy zamrzlé pubertální jedince, kteří nikdy nedospějí, je také mylný. Nikdy nemůžeme spolehlivě posoudit druhého člověka pouze na základě jeho činností. Vidíme to dokonce i na slavných osobnostech, jako jsou herci, kteří baví celý národ a přitom jsou silnými introverty.
Přejděme nyní ke scéně, kde se setkávají dvě manažerky, introvertka a extrovertka, nad společným úkolem.
V následující lekci si tuto situaci zhodnotíme a ukážeme si, jak s ní lépe pracovat.